Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dějiny lidské společnosti jsou daleko mladší než naše společnost a přírodní podmínky. Bylo složité určit dobu, od kdy je možné datovat pravěk. Někteří historikové se shodli na datu 600 000 let př.n.l., doba kamenná. Došlo ke členění na starší dobu kamennou – paleolit, střední dobu kamennou – mezolit, mladší dobu kamennou – neolit a pozdní dobu kamennou – eneolit.

Paleolit

Starší paleolit

600 000 – 250 000 let př.n.l.. Je to doba dlouhá, pomalu se vyvíjející. O její poznání se zasloužil profesor Arthur Dart. Našel kosterní pozůstatky v oblasti Bečuánska a v některých částech jihovýchodní Asie byla další naleziště. Prvním předchůdcem člověka byl Australopithecus africanus a v této oblasti žili i další (např. Homo erectus, Homo habilis). Dosahovali výšky 150 – 160 cm. Živili se formou přisvojovacího zemědělství – sběr plodin a kořínků. Domovy a přístřešky byly skalní převisy.

Střední paleolit

250 000 – 40 000 let př.n.l.. Zkoumal ho profesor Fullrot. Hlavní naleziště připadá na dobu 150 000 let př.n.l., byly objeveny pozůstatky člověka v údolí Neandertal u Düsseldorfu a druhé naleziště bylo ve Francii – jeskyně La Chapelle [l´šeper]. Neandrtálský člověk byl už blíže člověku rozumnému, ale stále nebyl zcela vzpřímený, měl vypuklé nadočnicové oblouky, sražené čelo, postrádal bradu. Pokračoval v přisvojování si přírodních plodin. Na rozdíl od staršího paleolitu existoval již určitý typ pohřbívání – ve skrčené poloze, proto se jim říká skrčenci. Žili v tlupách, ale v jejich úsilí je už znám prvek tvořivosti – využívali kamenný klín. Zřejmě měli i oheň.

Mladší paleolit

40 000 – 8 000 let př.n.l.. Studoval ho profesor Karel Absolon. Homo sapiens sapiens – nastává vyšší společenská organizace, život od tlup přechází k životu v rodech, běžně je používán oheň. Muž zůstává lovcem, žena pečuje o oheň, je zakladatelkou a tvůrkyní rodu. Tato doba se také nazývá matriarchát. Vznikají první umělá obydlí. Člověku jsou dostupné jednoduché kamenné nástroje – vrtáky, škrabadla, šípy a jiné. Vzniká také první kulturní diferenciace společnosti – kultura gravecká a magdalénská.

Gravecká kultura

Graveckou kulturu prozkoumal Jaroslav Petrbok. Vyznačuje se vznikem plastik – Věstonická Venuše. Věstonice jsou také základním místem, kde je dolové naleziště, dále Jenerálka u Prahy nebo Předmostí u Přerova.

Magdalénská kultura

Pro magdalénskou kulturu jsou typické rytiny do kostí zvířat nebo do stěn jeskyní. Zkoumal ji Henry Bryl. Nejznámější je jeskyně Altamira ve Španělsku. Známými motivy jsou koně a souboj bizonů.


Mezolit

Datujeme do 8 000 – 5 000 let př.n.l.. Je to doba přechodná, meziledová. Roztály větší ledovce, vystoupila moře, zanikají studenomilná zvířata. Lidé odchází do údolí, používají luk, šíp, vlastní primitivní saně a lyže, věci z kůže. Od této doby je pomocníkem člověka pes.


Neolit

Dobou neolitickou rozumíme mladší dobu ledovou. Zkracovaly se intervaly jednotlivých období. Datujeme ji 5 000 – 2 700 let př.n.l. Zanikají kamenné nástroje a začíná se používat bronz. Lidé přešli k usedavému způsobu života. Začali se živit zemědělstvím a to proto, že docházelo k dalšímu zdokonalování nástrojů a ke zkvalitňování pěstební činnosti. Diferenciace pokračuje i ve způsobu obživy – pšenice, ječmen a luštěniny se začínají objevovat v Evropě a na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii se pěstuje rýže, v Americe kukuřice. Ze zvířat jsou chovány ovce a hlavně kozy pro mléko. Stavějí se nákladnější obydlí; přírodní nepřízeň doléhá na člověka velmi neúprosně a tvrdě, člověk dosahuje výšky 170 cm a dožívá se průměrně věku 30 let (velký problém).

Neolitická naleziště

V různých částech světa měla různou podobu a různě zakořenila.

  1. pohoří Zagros – nejstarší, oblast na pomezí východního Iráku a západního Iránu
    • Džarmo – nalezeno sídliště o 20 – 25 příbytcích. Bylo zjištěno, že se zde pěstovala pšenice, ječmen, luštěniny a některé další plody.
    • Samara – objevují se zde pozůstatky první keramiky a výrobky, na nichž jsou reliéfy lidí, zvířat, ryb, rostlin a stromů.
  2. Eridu – jihozápad Iráku, zjištěny pozůstatky po sýpkách na pšenici, závaží k rybářským sítím; používali již hrnčířský kruh; nalezena svatyně.
  3. Jericho – východ Izraele, nejstarší město světa. Jeho počátky spadají do období 10 000 let př.n.l., ale naleziště jsou stará přibližně 7 000 let př.n.l. Bylo obehnáno hradbami, nad nimi se tyčila první věž.
  4. Čatal Hüyük – Turecko. Oblast zřejmě zemědělská, lidé chránili svůj majetek za pomoci psů proti medvědům a levhartům. Obydlí si stavěli ze suchých cihel; symbol býka.
  5. oblast Nilu – Egypt. Už tehdy zde docházelo k budování zavodňovacích kanálů.
  6. Egejská oblast
    • Sesklo
    • Knóssos
  7. ve střední Evropě doba neolitická po sobě zanechala pozůstatky v Bylanech u Kutné hory, v Mohelnici nebo v Hlubokých Mošuvkách.


    Eneolit

    Spadá do dob 2700 – 1800 př.n.l. V jistém smyslu je odvozeninou a pokračováním doby neolitické, protože v jeho průběhu docházelo ke zdokonalování a prohlubování civilizačních proudů neolitických, zejména v zemědělství. Eneolitičtí lidé si sídliště ohrazovali palisádami.

    Kultura chamská

    Pozůstatky a naleziště jsou v Kališti u Švihova

    Kultura hřivňácká

    Nejznámější naleziště je Šárka u Prahy


    Doba bronzová

    Po dlouhém vývoji je kolem r. 1800 nebo 1900 př.n.l. eneolit vystřídán dobou bronzovou, protože hlavními pracovními nástroji se stávají věci z bronzu (slitina Cu a Sn) a podle naleziště i podle hrobů ji dělíme na:

    • únětická kultura: 1800 – 1500 let př.n.l. Na Slovensku byla naleziště ve Spišském Štvrtku – projevoval se zvláštní vývojový prvek – vliv egejské oblasti. Z bronzu byly vyráběny pracovní nástroje, zbraně (dýky). Existovala naleziště zlata – zřejmě v důsledku toho docházelo k růstu obchodu (bohatství) a také majetkových rozdílů mezi obyvatelstvem.
    • doba mohylová: 1500 – 1200 let př.n.l. Jedná se o mezidobí, je tak nazývána podle mohyl nad hroby. V této době byli odlišně pochováváni ženy a muži – muži se zbraněmi, ženy se šperky.
    • lužická kultura: 1200 – 700 let př.n.l.. Označení podle naleziště v Lužici (jihozápadní Polsko a jihovýchodní Německo). Typické jsou žárové hroby a budování hradišť.

    Doba železná

    Kolem r. 700 vystřídá dobu bronzovou doba železná (železo je praktičtější).

    Dělíme ji na dvě etapy:

    • doba halštatská: 700 – 400 let př.n.l. Název podle naleziště v oblasti Solnohradska.Halštatští představitelé byli na tehdejší dobu velmi majetní a to díky ziskům z kutání soli. V našich končinách se objevily komorové hroby – někdy byli lidé pohřbeni i s koněm nebo jeho výstrojí.
    • období laténské: podle naleziště La Téne ve Švýcarsku. Typické je, že do střední Evropy a do našich zemí přicházeli Keltové, kteří byli velice vyspělou civilizací. Víme o nich poměrně málo – používali kůže; na vyvýšených místech budovali oppida (např . Stradonice u Berouna, Závist na Zbraslavi nebo na sedle nad Albrechticemi na sušicku). Není přesně známo, co vedlo k pádu jejich civilizace a k jejich odchodu. Zbytek po nich zůstal v irském a skotském jazyce. Pro nás byli velkým přínosem – dali této zemi název Boiohaemum, z toho vzniklo Bohemie a pak Čechy. Vzniklo to od Bojů (Keltové žijící v Čechách; Kotýni – žili na východě).

    Nástup éry římské

    Datujeme ji 0 – 400 (500) n.l. Římané se posunuli moc vysoko do střední Evropy; linie Lémes Romanum. Germánské kmeny to přivedlo do střední Evropy, protože se toužili s římskou mocí střetnout. V Čechách byli Markomani a na východě Kvádové - vůdce Marobud. Jejich pobyt zde musíme chápat v tranzitním smyslu, používali nás jen k přechodu na linie. Dalším významným kmenem byli Hunové – kočovníci, bojovníci. Rozpoutali proces stěhování národů, a tím na naše území po Germánech a Keltech přicházejí Slované.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář